„Pokud Bůh neexistuje, bude nutno ho vynalézt!“ To je úkol, který si stanovil Human Analog Replication Lethetic Intelligence Engine, zkráceně Harlie, když měl prokázat svou užitečnost společnosti, která do jeho vývoje investovala nemalé peníze. David Gerrold v románu rozvíjí myšlenku umělé inteligence, která nejenže hledá smysl své existence, ale i pátrá i po smyslu lidského bytí. Co znamená smrt, strach, víra, láska, zrada, důvěra, jaká je definice pocitů, a jak je vysvětlit někomu, kdo nemá potřebné receptory. A je vůbec možné něco takového jako lidské emoce exaktně definovat? Nalezení jediné odpovědi s sebou přináší nekonečné množství dalších otázek. Je to hloubková sonda do duše stroje (samozřejmě za předpokladu, že stroji duši přiznáme), ale možná ještě více do hlubin lidské psychiky a společnosti jako takové. Rozhodně nečekejte dobrodružné čtení z ranku sci-fi nebo snad dokonce nějaký kyberpunk. Gerroldův Harlie má k těmto žánrům nebetyčně daleko. Není to marné čtení, ale ani to není procházka růžovou zahradou. Spíše než počítačoví nadšenci si pošmáknou psychologové a filozofové.

Dle mého názoru zatím nejrealističtější popis chování počítače, který si uvědomí sám sebe. Rozhovor počítače s jeho tvůrci, který je zároveň i páteří děje, může znít v dnešní době trochu nudně, ale obsahuje spoustu poučných myšlenek "Morálka je výmysl slabých, aby je chránila před silnými". Kniha neobsahuje žádné tažení umělé inteligence proti lidem, ale něco daleko přirozenějšího...být za dobře s těmi, kteří ho mohou vypnout. Před koupí, mě poněkud odrazovala obálka, ale ta nemá nic společného s obsahem knihy, který spíše zapadá do 80. možná devadesátých let min. století.