V knize mě nejvíc zaujala myšlenka, že je rozdíl mezi zaměstnáním a povoláním. Zatímco zaměstnání většina lidí bere jako "nutné zlo", povolání je činnost, ke které se cítí být člověk "povolán". Když člověk najde své povolání, pravděpodobně se vyhne i pracovnímu vyhoření. Samozřejmě "vyhořet" můžeme nejen kvůli práci, ale také po opakovaných zklamáních, životních nezdarech, stresujících událostech, nadměrné zátěži. Věřím tomu, že vyhoření je však dočasný mentální a duševní stav, který se dá přemoci tím, že člověk bude hledat, co by ho nyní mohlo těšit. Důležité je hledat odpočinek, zdroj radosti a načerpání energie. A také hledat příčinu, co způsobuje naši únavu, depresi či nezájem. Někdy se může jednat o vztahové problémy promítající se do ostatních aspektů života, nevyřešené záležitosti z minulosti, jindy třeba chybí kontakt s přírodou nebo dostatek zájmů. Dobré je umět si udělat čas sami na sebe, zklidnit se, zameditovat si, popřemýšlet o tom, jaké jsou naše hodnoty a potřeby a podle toho se řídit a rozhodovat co dál se svým životem.

Začátek knihy byl skvělý. Hltala jsem stránku po stránce, konec mě už nudil. Myšlenky se neustále opakovaly. Ale kdo chce najít trochu vnitřního klidu a nadechnutí tak doporučuji.