Ocelové Srdce je románem pro mládež, což se podepisuje v nepříliš detailně propracovaném světě, který je sice nápaditý, ale v mnoha ohledech nefunkční. Jako velkolepý akční film, kde se na logiku prostředí ve kterém se odehrává, příliš nehledí. Což mě, přiznám se, u Brandona Sandersona trochu zaskočilo - mám jej rád především pro jeho originální univerza, která dokáže realisticky vykreslit (a předchozí román pro mládež Ritmatik nebyl výjimkou). Jinak má kniha vše co má dobrodružný příběh mít, děj prakticky neztrácí tempo v jediné kapitole, solidní zápletka, zábavní hrdinové a skvělé nápady - drobně to evokuje seriál Heroes, jen tak trochu naruby. Lehký naivismus a schematičnost házím za hlavu, opět přisuzuji na vrub nutnosti zaujmout především mladší čtenáře. Nepříjemné jsou však časté chyby v textu, zapříčiněné pravděpodobně nepříliš pečlivou redakcí.

Já nevím, já prostě... ještě teď mám po dočtení otevřenou hubu. :D Opět další skvělá kniha od Brandona... u něj na špatnou knihu člověk prostě nenarazí, co si budeme povídat... vždycky jen žasnu a zírám, co dokáže vymyslet. Prostě klobouk - a i celý skalp - dolů před ním. Jsem moc rád, že mi byl B. Sanderson doporučen (dokonce ze dvou na sobě nezávislých zdrojů). Zkrátím to - jde se na druhý díl a vy se čtením neváhejte ani chvilku. :) P.S. docela mě překvapilo, že v poděkování je zmíněn jako výpomoc s knihou i Ch. Paolini. :) Teda, ne že by to bylo něco extra zajímavého, divného, ale prostě potěší najít jméno oblíbeného autora v dobré knize jiného oblíbeného autora. :) //edit: málem bych zapomněl, co mě na knize strašně dožíralo (myslím, že to stejné bylo i u Archivu bouřné záře) - spousta chyb v textu...