Kniha povídek Krasosmutnění je střední částí vzpomínkové trilogie Městečko u vody, která postupně vycházela v období let 1976–1981. Patří k těm knihám, které Hrabal rozšířil, obohatil o nové motivy a nové postavy a upravil do podoby stravitelné pro cenzuru. Navazuje na Postřižiny a pokračuje ve vzpomínkách na období, kdy odrostl dětským kalhotám až po konec války, na dobu prožitou v nymburském pivovaru. Bohumil Hrabal vzpomíná na dětství a dětským pohledem popisuje život otce, matky, strýce Pepina i maloměstské figurky. Období končící nacistickou okupací a osvobozením Rudou armádou je ztracené v hlubině času a tato ztráta je vykompenzována idylickým – byť nepřikrášleným – pohledem dítěte.