Nenásilná knížka o světě kolem nás, spojená s ponaučeními o mezilidských vztazích a pravidlech chování, se mi líbila. Také ilustrace jsou pěkné. Jak doopravdy funguje na cílovou skupinu, to se dozvím za pár roků. Zatím, jako foršus, dávám čtyři hvězdy.

Mým dětem se knížka líbí, vnímají ji jako pohodové, nekomplikované vyprávění o malé holčičce a vůči ideologické indoktrinaci autora zůstávají naštěstí zcela imunní. Já mám problém se skutečností, že mi ty příběhy zabývající se etikou a etiketou, připadají poněkud povrchní a ploché. Taky mi vadí naprostá absence humoru či jakékoli dětské nadsázky. Viktorka je dcerkou úspěšných, pracovně velmi vytížených rodičů, kteří péči o ni často přepinkávají na slušňáckého dědečka. Dědeček Viktorku blahosklonně edukuje a vštěpuje jí etické zásady typu, že slušně se chováme i k uklízečkám, chudým lidem či uprchlíkům. V jedné příhodě dědeček dokonce lítostivě zaslzí nad opékajícím se seletem, jinde zas přispěje neposlušné, v důsledku vlastní neposednosti oslepnuvší holčičce na vodicího psa a na dálku adoptoval chudé indické děvče, které díky jeho štědrosti může chodit do školy a posílat mu každoroční souhrn vynikajících školních výsledků. Člověk nejvíc vychovává, když nevychovává. Taková neotesaná Pipi Dlouhá Punčocha strčí svou velkorysostí a smyslem pro spravedlnost dědečka do kapsy a živelný, nápaditý a tvořivý Emil z Lönnebergy dává s přehledem všem Viktorkám na frak...