Tito lidé sbírají, pátrají, brodí se archivy, nakupují za drahé peníze unikátní fotografie, uchovávají nejen v hlavách a nejen vzpomínky, a věřte mi, že mají povětšinou více informací než slavný internet a zadáte-li jim heslo, jsou rychlejší než Google. Ne prosím, já to skutečně nechci zlehčovat – já smekám! Je totiž nezbytně nutné mít takovéto lidi mezi sebou, protože naše paměť je děravá, vše nové vytěsňuje zdánlivě zbytečné haraburdí a starý svět ve všech možných podobách mizí spolu s naším zapomínáním. Ke zmiňované knize mám – vzhledem k tomu, že na šumavských lokálkách již téměř deset pracuji – velmi osobní vztah, který je navíc díky dalším drobnostem značně nostalgicky zabarvený. Ale jsem přesvědčený, že čtenářům takzvaně “z civilu” kniha přinese mnoho zajímavých a snad i užitečných informací. V každém případě čtivý styl, podtržený lehkým humorem, a celkově netradiční přístup k tématu řadí knihu mezi ty TOP ve své kategorii...