Krásná kniha. Po jejím dočtení jsem cítila takovou lehkost, úlevu, svobodu... takovou závorku v čase ... krásu na světě ... takové vždy v nikdy ,,A dnes vím, že dávat lásku je smyslem MÉHO života na této zemi. Nechci být závislá. Nechci se ničeho a nikoho držet zuby nehty. Chci umět pouštět a nechat jít. Nechci se na nikoho zlobit, ani na sebe. Vždyť žádné rozhodnutí není špatné. Je to jen pohyb. Na té samé cestě..." P.S: Děkuji, paní Vlastino Svátková, děkuji na stotisíckrát...

Když jsem si knížku půjčovala v knihovně, tak jsem si říkala, že to bude zase nějaká povrchní slátanina napsaná hérečkou, ale je malého formátu a šikovná na čtení do MHD. Není to tak, je to moc pěkné čtení, které stejně prožívá mnoho žen, je tam cit, dojme skoro až k slzám, je laskavá, ale zároveň má i vtip, rozumné úvahy a optimismus. Určitě se kouknu i po jejích dalších knížkách.