Nemůžu si pomoct, ale tahle podivná kniha ve mně zjevně zanechala naprosto opačné pocity, než ve většině ostatních čtenářů. Četla se mi neuvěřitelně špatně, s přestávkami jsem se jí věnoval víc než rok (!) a kdyby to nebyl dárek, tak by šla z domu po několika prvních listech. Celou dobu jsem se těšil na těch 100 receptů, ale nakonec jsem dostal jen totálně chaotickou směs bizarních historek, neověřených domněnek, debilních názorů (kapitola o mikrovlnkách mě doslova zvedla ze židle) a útržkovitých postupů, podle kterých by nic neuvařil ani Babica. Je mi to docela líto, protože autor má zjevně obrovský přehled (ačkoli se mi zdá, že ho má sice skoro ve všem - jen ve vaření ne), ale neumí udržet myšlenku ani v rámci jednoho odstavce, což mě u tohoto druhu literatury opravdu dovádí k nepříčetnosti. Má to být naučná literatura! A zatím je to jako "dokument" na Prima Zoom :-/ Laciné, špatné a plné chyb.

Dějiny jídla ve 100 receptech jsou velkorysou knihou, která nemůže chybět kuchařským profesionálům, lidem, kteří se zajímají o vaření, a zejména lidem, kteří o vaření rádi čtou. Je v ní neuvěřitelné množství informací, které jsou podávány jako zákusky po dobrém chodu. Autor navíc píše s lehkostí a humorem, který z knihy nedělá vážnou příručku, ale vzrušující výlet do dějin naší dennodenní potřeby – jídla.