Dost nasraná, trochu depresívní, docela vtipná sonda (nejen do polské) společnosti. Hlavní postava sedí ve vlaku, který kvůli zpoždění (jak jinak) stojí v polích Polska, a datluje do svého notebooku svůj pohled na současnou společnost, na její morální úpadek, ztrátu významu. Je jedním z těch zbytečných obchodních cestujících, které nikdo nepotřebuje a on si je toho dobře vědom, ale zuby nehty se snaží svého místa držet, protože to je v jeho životě to jediné, co mu zůstalo - bydlí ve vagónech či smutných hotelových pokojích a jeho bezvýznamná práce mu je jedinou milenkou. Dospělý, rozvedený muž, jehož život se i v pokročilém věku snaží dirigovat rodiče, má jediný únik - hudbu, vážnou středověkou hudbu. Hudba a samota. A vášeň, která pomalu vyhasíná jako kultura Polska. // Pro mě osobně objev roku 2014.