Tohle byla moje předposlední knížka ze série románů o porodních bábách, které jsem si letos dala za úkol přečíst a už se docela těším, až to budu mít za sebou :) Ne, že by Porodní bába na Syltu byla naprostá katastrofa... Náhodou jsem ráda, že jsem si díky ní zjistila, kde se ostrov Sylt nachází (jojo nevěděla jsem to, ostuda!). Octla jsem se zase v jiném prostředí a v jiné době a bylo to fajn. Co se děje a postav týče... označila bych knížku za takový průměr. Porodní bába Geesche v sobě nosí šestnáct let staré tajemství, které je součástí vzpomínky na jednu bouřlivou noc, kdy zároveň přišla o svého snoubence. Velké tajemství se ale nedá pohřbít navěky a i Geesche má najednou obavy, že s tím nedokáže žít, nebo že se to provalí. Ono velké tajemství uhádne průměrně chytrý čtenář (tedy já) už v prologu, nejpozději v první kapitole. Takže hlavní zápletka je jasná, ale autorka přidává pro jistotu několik dalších, neméně předvídatelných a uměle vykonstruovaných. Proč ne, číst se to dalo, ale spíš až od půlky, což je při cca 400 stranách trochu problém. Druhá půlka byla celkem napínavá ale teda ten konec už autorka dramatičtější vymyslet nemohla... Osobně preferuji více propracované postavy, jejich psychologii, chci se jim dostat do hlavy. Tady mi to chybělo :/ Knížku nehaním, četby nelituji, jen říkám, že příště už ne; ani nic podobného :)

Tak jak tady již někteří píši. První polovina trochu slabší. Příběh je předvídatelný, ale druhá část už byla napínavější a konec jsem musela dočíst na jeden zátah. Jedná se opravdu o oddechovku a proto kdo má takové příběhy rád ať po knize sáhne.