Velmi zajímavá kniha, plná duchovních myšlenek a meditací. Jediné, co mi vadí je, jak autor nakládá s pojmem osvícení, jako by to bylo něco, čeho obyčejný člověk dosáhne lusknutím prsty, popř. po přečtení jeho knihy. Autor jaksi opomenul dodat, že dosáhnout určité vnitřní moudrosti je jednak dlouhá cesta tvrdé práce se svou vlastní myslí a jednak určitě není dána každému. Beru ovšem v úvahu, že autor vykládá své myšlenky z pozice hinduismu a že pojem osvícení zde může mít jinou konotaci, než jak tento pojem chápu např. u buddhismu. Některá témata jako karma a smrt byla zbytečně dopodrobna rozpracovaná, ale jinak pro práci s myslí a pro určitou mentální změnu je zde spoustu zajímavých postřehů, příběhů, myšlenek a meditací.

Správna cesta nie je revolúcia, píše autor, ale evolúcia. Treba nazrieť do vlastného vnútra. To samo osebe nie je nič nové a čitateľ, ktorý nemá vzťah k spirituálnej literatúre, to určite dlho nevydrží. Mňa to napodiv chytilo, prečítala som knihu za necelých sedem dní. Pekné postrehy o láske, o vzťahoch, o pocitoch viny. O tom, ako si mýlime hromadenie vedomostí s poznaním. Čo mi najväčšmi utkvelo - v jednej chvíli píše, dobre, zvykli sme si na predstavu, že svet nemá zmysel, žijeme s ňou mnoho rokov, niektorí z nás celý život. Čo keby sme tri dni skúsili žiť, ako keby veci, čo sa nám dejú, zmysel mali? Tri dni, za to nič nedáme. Len sa zamyslieť nad tým, čo nás cez deň stretne, a prijať to ako drobnosť, ktorá nám pomáha rásť. To môže urobiť aj skeptik, nikoho to nezabije, pozrieť sa na svet inými očami.