Musím říct, že zprvu se mi autorův přístup docela zamlouval. Badiou má velice přehledný a srozumitelný styl psaní jenž mi sednul a tak jsem v podstatě až do předposlední kapitoly, kterou je "Návrat (Obrat ve) filosofie(i) jako takové" s několika výhrady postoje autora chápal a občas i s uznáním a potvrzením přikývnul - třeba u zmínek o tom, že filozofie je dnes paralyzována vztahem ke svým dějinám. Jak se ale Badiou u zmíněné kapitoly rozepsal o Pravdě, nutnosti matématu (a zde si myslím, že si Badiou krásně protiřečil) a rozeznávaní filozofů od sofistů, i já jsem začal zvedat obočí a nechápavě (nebo spíš rozhořčeně kroutit hlavou). V té chvíli jsem jěště byl rozhodnut udělit knize stejně 5 hvězd za styl a zajímavý přístup, se kterým by jistě bylo zajímavé setkat se ve dlouhé filosofické polemice. Ale moment, když Badiou označil Nietzscheho za sofistu, nikoli za filozofa, byl posledním hřebíčkem do rakve a já úplně poslední kapitolku ani nečetl, protože se mi Badiou znechutil. Dávám souhrnně velice slabé 4 hvězdy: 5 za docela vydařené strany 7 - 104, za uvedenou předposlední kapitolu bych dal "Odpad".

Filosofie Alaina Badioua, společně s nemnoha dalšími, jako je Žižek, Wallerstein, udržuje z marxismu vyrostlé myšlení stále živé. Manifest za filosofii poskytuje přehledný a stručný vhled do autorova myšlení. Seznámíme se s generickými procedurami pravdy, situací a událostí. Postmoderna je u konce a Badiou nám pomáhá krizi z jejího zániku překonat. Bohužel se nemůžeme v češtině seznámit s dalšími stěžejními díly autora a jsme odkázáni jen na zprostředkování zejm. Michaelem Hauserem.