Je vtipné, že kniha vyšla už v sedmdesátých letech minulého století, a Academia ji má zařazenou v edici děl pro 21. století. V anotaci je mimo jiné i uvedeno, že je to čtivé. Tady se musím pousmát znovu. Kniha je všechno možné, jen ne čtivá. Nozick svou prací vlastně položil základy pravicově smýšlejících stran, které bojují za zájem co nejmenšího vlivu státu na jedince a jednotnou strukturu daní napříč všemi třídami. Co mě však při tom čtení vážně štvalo je fakt, že autor například při rozebírání vlivu státu v kontrastu k anarchii považuje po pár stránkách svých rozumů za uzavřenou věc a přitom dle mého soudu všechno tak úplně nevyvrátil, jak si zřejmě namyšleně myslel. Místo toho se směje na účet odborům, že nefungují správně ekonomicky. Vždyť by stačilo aby si založily vlastní prosperující podnik. Aha, tady někdo nepochopil smysl těch odborů... A pak jsou tu modelové příklady, které vypadají jako rovnice výrokové logiky s přídavkem Teorie reaktance a Racionální volby jedince. Tyhle matematická vyjádření jsem prostě přeskakoval. Kniha to špatná není, ale očekával jsem více pokrytí oblasti anarchie a utopie. Bohužel je ve většině zastoupen spíš onen stát a to ve všech možných i nemožných podobách. Od doby Platóna jistě nevzniklo sugestivnější dílo, kde se snoubí filosofie s politologií, takže pokud vás tohle téma zajímá, mohu jen doporučit.

Nebudu tvrdit, že souhlasím se vším, ale dobře napsané a dané dohromady...