Pokud máte rádi absurdní dramata ve stylu Samuela Becketta nebo Eugénea Ionesca, Život podle Jonesových by vás mohl zaujmout. Americký dramatik Will Eno není zatím v našich končinách příliš známý. Soudím tak podle toho, že zde na Databázi knih jeho pozoruhodnou hru zatím nikdo nehodnotil a přečetl si ji ( kromě mě) pouze jeden člověk. V dramatu vystupují dva manželské páry se stejným příjmením: "starousedlíci" Bob a Jennifer Jonesovi, k nimž se do sousedství přistěhují John a Pony (taky Jonesovi). Jejich vzájemné návštěvy vyznívají "do ztracena". Oba páry nejsou schopny smysluplné komunikace, jejich dialogy jsou plné absurdit. To, co se jeví jako "tlachání" je u obou mužů zřejmě důsledek zvláštní mentální poruchy ve hře označované jako Harrimanův - Leaveyho syndrom. Tuto nemoc, kterou způsobuje radikální úbytek mozkových buněk, si Will Eno vymyslel. Každopádně jí trpí oba, Bob i John. Jejich manželky se snaží s touto skutečností vyrovnat, každá po svém. I když se zde jedná o závažné zdravotní problémy a divák/čtenář by tedy logicky měl dílo chápat jako "truchlohru", dialogy aktérů vyznívají spíše humorně.