Prázdný trůn... Jsem rád, že si pan Cornwell našel místečko a začal se věnovat Uhtredovým dětem - Uhtredovi a Stiorre... I tento díl byl skvělý... Domníval jsem se, že to bude poslední díl a že se Uhtred dočká svého vysněného Bebbanburgu, ale mýlil jsem se... ;-) I když, že se bude pan Cornwell věnovat Uhtredově dceři mimo jiné i takhle jsem nečekal... ... v mé dceři nezůstala špetka slitování. Díval jsem se na ni, když kněze zabíjela, a výraz na její tváři byl tvrdý, odhodlaný a nemilosrdný. První ranou ho sekla do krku a pak do rukou, kterými se chtěl bránit. A potom ho znovu sekala do krku a do hlavy a na její odhalené ňadro a na šaty stříkala krev. Nakonec uchopila jílec Vosího žihadla oběma rukama a ťala čepelí napříč přes Aldwynovo hrdlo. Teprve potom zůstala stát a dívala se, jak se kněz zhroutil do kaluže krve...

Opět mě pokračování příběhu Uhtreda z Bebbanburgu a jeho dětí a přátel neskutečně bavilo a to tak, že jsem měk knížku přečtenou za něco málo přes 24 hodin a kdyby to šlo, přečet bych jí ještě rychlejš :) Co se samotnýho příběhu týče, tak mi pobavilo, že Stiorra se potatila, alespoň co do zabíjení kněží a víry ve staré bohy. Uhtred mladší nezklamal a roste z něj vynikající válečník a jsem taky zvědav na další osud Aethlestana, kterýho Uhtred vychovává, jako by byl jeho vlastní. Tak hurá do knihovny pro další díl :)