Jsem z toho zmatená. Přestože zřetelně nevyprávíš, snad chápu vše správně. Tu syrovost žalozpěvu, přímočarost žaloby.. opilost působí rámus i v noci i v uspaném domě opilost působí vzruch kdykoliv matka přijde z flámu později zarytě důstojně a jistě právem. Co k tomu dodat? Já musela dvakrát číst. Snad jsem správně pochopila, i když vlastně nechápu. Intimní zpověď koho, čeho, čí? Obdiv, respekt, úcta. P.S.: Holčičko, našla jsi k životu ten správný klíč?

Z niterných veršů čiší bolest - ne fyzická, ale psychická. Na náctiletou autorku (básně vznikly v letech 2009 - 2011) vyspělý debut. V "doslovu" na zadní předsádce je informace o tom, že se jedná o klagelied, posun od elegie k žalobě, stížnosti. To je patrné i v některých verších. "řvala bych křičela není to tak!!! máme totiž bílá vyžehlená prostěradla ubrusy bez poskvrnky a čisté nádobí nikde ani stopa jenom v těch dětech prohlubně vědomí tepou nějak hlasitěji" (s. 35) I slovní hříčka "hledali tu zatracenou ztracenou matku" působí bolestně... "plížíš se domem jako zloděj uprostřed něčeho třeskutého asi hádky hledáš místo kam se schovat všechna taková místa jsi sama vytesnila pomocí židlí stolů postelí a lidí dál se tedy plížíš a uprostřed kuchyně to místo najdeš pít se totiž dá kdekoliv užasneš předtím ale rozbiješ spoustu spoustu skla" (s. 40)