Přečteno 2x a odnesl to 1 deštník (můj samozřejmě:-)) Tak se všichni dočkali. Anička s Tarkem se chystají konečně předvést své loutkové divadlo. Ještě zbývá dořešit pár maličkostí a najít místo, kde se vytoužená premiéra uskuteční. Náhoda přihraje do cesty malým loutkohercům pana Kabana a jeho dům s věžičkou. Moc jsem si užívala dobráctví pana Kabana. Nezištně daruje dětem loutky, které sám vyrobil. A ještě jim poskytne svůj divadelní sál. Kolik je u nás asi starých lidí, kteří by se rádi podělili o to, co jim samotným dříve přinášelo radost a už ji nemají s kým sdílet? Chvílemi jsem byla i dojatá. … Barunka (4 roky) si hodně užívala Aniččina bratříčka Tadeáška. Koupání miminka, jeho žvatlání, atd. Mě oslovil zase láskyplný sourozenecký vztah Aničky k jejímu bráškovi. „Nikdo nemá hezčího bratříčka než já,“ pronesla pyšně Anička.“ (s. 37) A dcera bleskově kontrovala: „Já mám.“:-) … Také setkání se starými známými ji potěšilo. S kamarády z vesnice a s babičkou si udělala Anička výlet po Praze. A my si doma aspoň pustili Staroměstský orloj na videu a slíbili jsme dceři, že se na něj taky zajedeme podívat:-) … Škoda, že nedostaly víc prostoru i Bětka s Dominikou. S knihou jsme si užili spoustu příjemných chvilek a Barunku inspirovala k různým aktivitám. Vyráběli jsme např. pozvánky na představení a děti si hrály na provazochodce (paraplíčko nesmělo pochopitelně chybět:-)). Není tajemstvím, že už nám zbývají pouze 2 díly:-) Doporučuji!

Opět moc hezká kniha z naší oblíbené série, četly jsme v papírové podobě a často posloucháme i audio. V tomto díle mne zaujalo, jak jsou děti nadšené pro divadlo, samostatně si zajistí prostory pro představení a představení opravdu sami pro široké publikum zahrají.