Deníkové záznamy z let 1969-1985, kdy se autor plavil po celém světě (pár měsícl i s celou rodinou), později byl sesazen a odejit (na ústředí ČNP ke stolu), aby se zase vrátil aspoň na kratší štreky - zejména k tehdy "spřáteleným velkoodběratelům" (Angola, Libye, Irák) a plavby východním Středomořím, se startem na Jadranu. Knihu doprovází spousta různorodých černobílých fotek (pár barevných) hlavně lodí, schémat lodí a mapek. Každou ze tří knih doplňuje nostalgická příloha o ztracených lodích Čsl. námořní plavby, aneb Co obnášelo rodinné stříbro prošustrované v kuponové privatizaci tehdejším premiérem Klausem a jeho oblíbencem Koženým. A je to velice smutný pohled na obrázky lodí, které jsme měli a už nemáme, a jejichž původní jména byla odsouzena k totálnímu zapomnění přejmenováním dle dalších majitelů... Nemělo by se na tuhle hrůzu zapomínat, nejen komunismus v naší zemi toho má na svědomí dost, novodobá historie má také své temné stránky, které se tak či onak dotýkají většiny z nás.