Podle recenzí je prý čtvrtý díl nejslabší a spousta lidí je naštvaná z toho, že vyhodili peníze za nic. A proč? Na to je velice jednoduchá odpoveď. Čtvrtá kniha útoku titánů se totiž vrací do minulosti až tam, kde to vše začalo. Vrací se do výcvikového tábora v den, kdy do něj nastoupili Eren, Mikasa a Armin. Mně se to naopak moc líbilo a hnedka Vám povím proč. Tréninkový tábor nám přináší náhled na spousty hrdinů, které již známe. Nyní se stáváme svědky jejich příběhů a motivací, které je vedli k tomu, že se přidali k armádě. Pak se vracíme zpět do současnosti, kdy se dostáváme do města po tom, co Eren zapečetil zeď. Objevují se zde scény z bojiště napůl snědených torz, hromady čehosi co bývalo lidmi, ale titáni to vyzvraceli na ulici předtím, než se vrhli po dalších obětech, násilím ukončené lásky, přátelství zadupaná doslova do země a nálada vojáků, ve které byste naději a ideály hledali opravdu těžko. Čtvrtá kniha tak zdatně pokračuje v masakru, který je doplněn výživným, zábavným a zajímavým příběhem, který klasicky japonsky otevřeným koncem slibuje mnoho do dalších dílů. Rozhozhodně tento díl hodnotím kladně a hurááá na další díly.

Velice povedené pokračování. Velice dobré zvraty, zápletky a taky to drama.