Tahle kniha obsahuje tři povídky v součkovském, dobrodružně vědeckofantastickém stylu. Tematicky mě nejvíce zajímala povídka první: Pevnost bílých mravenců. Dokonce se v ní mihl i zvon, ale pravděpodobně to nebyl TEN zvon. Nejvíce se mi však líbila povídka poslední: Železo přichází z hvězd. Bohužel je nedokončená, ale díky povedenému doslovu to skoro ani nevadilo. Znalec díla Ludvíka Součka Luboš Y. Koláček zde dokonce naznačuje, že by tahle povídka mohla souviset s autorovou téměř záhadnou smrtí. Tenhle soubor povídek sice není tím úplně nejlepším, co Ludvík Souček napsal, ale fanouškům jeho tvorby ho určitě doporučuji.

Člověk je zkrátka dodatečně vždycky chytřejší. (Pevnost bílých mravenců) Když jsem si chtěl pořídit Pevnost bílých mravenců od pana Součka, zjistil jsem, že těch knih je několik. Jedna obsahuje jen dvě povídky (Ďáblův prsten a Pevnost bílých mravenců), druhá obsahuje tři povídky, kde tou třetí je Železo přichází z hvězd. To také vyšlo v antologii stejného názvu do které přispělo i několik českých spisovatelů. Nakonec jsem si pořídil nejen tuto zelenou knihu, kde jsou tři povídky, tak i tu fialovou, kde jsou jen dva příběhy. Ďáblův prsten dokonce vlastním knižně, kde u společnosti Ivo Železný vyšla s jinými dvěma povídkami v modré barvě. Tak že je to pěkně zamotané. Malá ochutnávka: Došel k několika závěrům. Nespí ovšem mluvící kočka (nemluvě o ťapkání) je absurdita a jako taková nemůže existovat. Vidí ji však docela zřetelně a slyšel jí taky. Čili jeho vnímání je pokřivené a nespolehlivé. Má halucinace. Hejzlar měl pravdu, měl být s tou železnou věcí opatrnější. Kostka působí zřejmě nejen na filodendrony (otáčejí se za kostkou a ne za sluncem Terva) a jiné reprezentanty flóry, ale taky na mozek. Rozumíte, prosím? Řekla zdvořile kočka . . . (Železo přichází z hvězd) A protože jsem komentáře k povídkám Pevnost bílých mravenců a Ďáblův prsten již napsal dříve a k povídce Železo přichází z hvězd napíšu teď, tak vlastně už ani není co říct. Možná jen shrnutí faktů. Nejlepší povídka z této trilogie je pro mě Ďáblův prsten. Mám rád cestování časem a když mi do toho přihodíte i nějaké ty mimozemšťany, jsem nadšený. Třetí místo zabírá Pevnost bílých mravenců. Je sice také plná záhad, ale není tak napínavá. Železo přichází z hvězd je povídka nedokončená a tak tím také trpí. Leč má spousty možných pokračování a protože mám velkou fantazii, tuším další nekalé stíny. Povídce dávám plný počet Hetešovo železných motýlků přicházejících z hvězd. Citát. Musíme vyprávět světu, že nejsme ve vesmíru sami a že se chvíle velkého setkání každým dnem blíží. (Ďáblův prsten) V této knize je pak také doslov, který napsal Luboš Y. Koláček, s názvem Ukrývá tajemství „Železa . . .“ i příčinu Součkovy smrti? Ludvík Souček psal tento příběh někdy v roce 1969 a 1983 (druhý pokus o dopsání?), ale z podivných důvodů své ženě Dagmar řekl, že ho to prostě přestalo bavit. Těžko říci zda černá kostka, která má podivné vlastnosti opravdu existuje a že byla pro naší civilizaci nebezpečná a nebo to pana spisovatele opravdu přestalo bavit. To už nikdy nezjistíme. Avšak povídka Železo přichází z hvězd měla perfektní a šokující potenciál. I tak celkově je tento svazek tři povídek na plný počet hodnocení. ( ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ) Citát: Nějak moc rychle si zvykáš na zázraky. (Železo přichází z hvězd) Komentáře k povídkám si můžete přečíst zde: https://www.databazeknih.cz/povidky/zelezo-prichazi-z-hvezd-2654 (Vlastně už jen jednu povídku, protože díky super změnám na DK, už se části díla neobjevují.)