Nebýt slabšího finále, ve kterém jsem čekal nějaké vyústění a ono nic, byl by komiks dostal plný počet bodů. Takhle na mě výsledek působí dojmem, že události vyvrcholí někde jinde - jistě, epizodní zápletka je uzavřena, ale konfrontace Supermana a Lexe mi tu tak nějak chybí. Tomu napovídá i několik vedlejších linií, které zůstávají zcela otevřené. Jako by šlo o polovinu zamýšleného nápadu, kdy jednu a tu samou scenérii sledujeme dvojím pohledem. Naneštěstí je Lexova verze trochu jednostranná, takže ať Superman udělá cokoliv, vylézá z toho stále dokola jako mimozemské monstrum. Pravdou ale je, že vedle alba Joker předkládá Brian Azzarello tentokrát příběh, který má hlavu a patu. Inspirace postavou Ozymandiase ze Strážců je sice zjevná, ale nijak zásadně to ústřednímu motivu neubližuje. Lee Bermejo naopak po výtvarné stránce kvalit Jokera nedosahuje, ale to už je čistě věc osobního vkusu.

Tak tohle bylo moc dobrý. Po Moorově Supermanovi je tenhle příběh to nejlepší s Mužem zítřka. Příběh je dost zamotaný a jde spíš o psychologickou sondu do mysli Lexe Luthora ve vztahu k Supermanovi. Mihne se tam i Batman ve skvělém minipříběhu. Docela chápu to časté nižší hodnocení. Není to klasický akční komiks se Supermanem, ale temné existenciální drama, které jde až na krev. Konečně se taky někomu podařilo jen pouhou kresbou nastínit psychologii obou hlavních protagonistů a dát Supermanovi i jistou temnost. Nebojím se prohlásit Lexe Luthora za Občana Kanea v rámci komiksu. Tenhle komiks má hloubku, tenhle příběh by si zasloužil samostatnou studii. Jasných pět a doporučuji.