Hiroya Oku se do toho umí opřít a i když některé scény připomínají statické fotografie, děsivá gradace tenhle nedostatek slušně vyrovnává. Akorát jsem opětovně začal lítat v pravidlech Gantzu a je otázkou, nakolik má autor věci skutečně promyšlené, či zda nevaří tenhle erotický sci-fi guláš za pochodu. Každopádně pravidla hry se změnila a je to jen dobře, protože opakování je sice matkou moudrosti, ale někdy taky otcem nudy. Děj nabírá čím dál, tím větší gradaci a osobně jsem moc zvědav, jak se další události vyvrbí. Jako by sérii poháněla nutnost před novou sezónou posunout se jinam, ještě víc hrdinům zavařit a masakr vyhnat do co nejvyšších otáček. Devátý díl totiž mnoho věcí promění a leckdy vrací postavy na začátek, přičemž to jediné, čím si čtenář může být jist je, že stát se může prakticky cokoliv. A asi to nebude právě hezká podívaná. Jen ty vsuvky z reálu by si pan Hiroya mohl odpustit - jakmile se pokouší o sociální sondy, mám pocit, že čtu komiks středoškolského studenta.

Masakr! Pochopila jsem to správně? Tohle se stane, když nezabijete emzáka včas? Sice tihle nebyli tak zajímavý a ujetý jako ten minulý, ale na druhou stranu jsme se posunuli v odhalování informací. Takže za mě dobré čtení.