Nejnovější přírůstek do poměrně chabé nabídky knih uceleně se zabývajících životem J. R. R. Tolkiena, které jsou zároveň přeloženy do češtiny. Anglický originál této knihy vychází přesně 20 let od vydání brilantní biografie Tolkiena od H. Carpentera, prodleva mezi českými překlady obou publikací je ještě o dva roky delší. Vzhledem k tomu, že jsem obě zmíněné biografie četl ihned po sobě (Carpenterovu jako první) a mám je v živé paměti, jejich srovnání se přímo nabízí. Na úvod rovnou poznamenám, že Carpenterova verze je, dle mého názoru, prostě lepší a to hned z několika důvodů. H. Carpenter coby "oficiální" Tolkienův životopisec měl k dispozici takové informační prameny, k nimž měl C. Duriez s největší pravděpodobností cestu zcela zapovězenou. Z toho automaticky vyplývá, že Duriez mj. právě Carpenterovo dílo - tu více, tu méně - parafrázuje a cituje. Nejednou jsem měl tedy pocit, že velmi podobné až identické formulace už jsem někde četl. Duriezovo pojetí Tolkienovy biografie je rovněž mnohem méně vyvážené z hlediska členění textu, než v případě Carpentera. Kupříkladu osudům Tolkiena v průběhu první světové války, respektive během let 1914-1917, se Duriez věnuje na více stranách a podrobněji, než dlouhé etapě od konce druhé světové války až do Tolkienovy smrti (1945 - 1973). Na celé období, kdy Tolkien dokončoval a publikoval Pána prstenů, díky čemuž si postupně získával nehynoucí slávu a stával se celosvětově uznávaným (kultovním) autorem, na "zimu" Tolkienova života i na jeho posmrtný odkaz a přesah do moderní doby, si Duriez vyčlenil slabých 20 stran, což nepředstavuje ani 10 % celkového obsahu knihy. Zřejmě jevil větší zájem o ranější období Tolkienova života nebo se mu zdála více důležitá. To by se i dalo pochopit a respektovat. Spíše mi však přijde, jako by autor z nějakého důvodu spěchal s dokončením knihy nebo prostě, sportovní terminologií řečeno, "špatně rozložil síly", "napálil start a vypustil závěr". Těžko říct, zkrátka se mi závěrečné pasáže této biografie jevily jako mírně odbyté či useknuté. Může také mrzet, že Duriez do knihy nezakomponoval takřka žádné dodatky či bonusové materiály. Samotný text doplňují čtyři desítky miniaturních (na jednu dvoustranu je jich vměstnáno až sedm) barevných fotografií s popiskami. Naprosto všechny z nich ovšem zachycují pouze místa, nikoli osoby či cokoli jiného. Přesněji řečeno, zachycují současnou (moderní) podobu míst, více či méně významně spjatých s životním příběhem J. R. R. Tolkiena a jeho rodiny, potažmo blízkých přátel. Zajímavý přístup, ale zřejmě bych preferoval něco jiného. Nechci, aby to vypadalo, že Duriezovo zpracování Tolkienovy biografie je špatné. To rozhodně není. Je psáno čtivým jazykem, hezky odsýpá a člověk se v něm dozví i leccos nového. Pravděpodobně bych jej přijal s ještě větším nadšením, pakliže bych se k němu dostal dříve než ke Carpenterově verzi nebo po delším časovém odstupu. Proč ale nepřečíst a nezkombinovat obě verze a neudělat si vlastní obrázek? Zvláště "tolkienofilům", mezi něž bych se s dovolením také sám zařadil, bych to vřele doporučoval. A ostatním klidně také.

Celkem čtivý životopis jednoho z nejznámějších autorů 20. století. Řekla bych o trochu slabší než Carpenterův (jehož výhodou byl osobní kontakt s Tolkienem a zřejmě lepší přístup k soukromým materiálům rodiny, např. fotografiím), lepší než Corenův (na mě dost bulvární a málo podrobný), přesnější srovnání si nedovolím, protože jmenované dvě knihy jsem četla už značně dávno. Duriezovi se myslím povedlo i vyšťourat nějaká nová fakta, což oceňuji, a podává je příjemnou formou. Hodnotím čtyřmi , nikoliv pěti * z několika důvodů: text je sem tam nepřehledný a chronologicky skáče - třeba kapitola o Č.K.B.S. začíná ze záhadného důvodu vyprávěním o Edith roku 1911, aby se vzápětí - ovšem bez přechodu a upozornění - vrátila k Tolkienovu středoškolskému spolku, který se scházel dlouho před touto dobou (podobných míst je tu více). Je vidět určitá nevyváženost - některé informace jsou zjevně přebytečné (např. převyprávění děje Pána prstenů), jiné by mohly naopak být obsáhlejší (závěr Tolkienova života). Dovoluji si hádat, že by Tolkienovi podobně jako jiným mužům jeho generace nebylo asi úplně milé, že je skoro celou dobu zmiňován výhradně křestním jménem. A poslední výčitka směřuje k překladu, který je odbytý - mnoho slov, zejména, ale ne výhradně jmen, ve špatných pádech, chybějící čárky, které mění smysl celé věty a podobně. Celkově ale mohu knihu doporučit.