Dnešní doba klade na daňové poradce, pracovníky finanční správy, soudce, advokáty, účetní, ale i na všechny zodpovědné podnikatele nemalé požadavky. Doby, kdy stačilo důkladně si prostudovat daňový zákon, jsou už dávno pryč. Jak totiž judikoval Nejvyšší správní soud v rozsudku 9 Afs 66/2015 – 36 ze dne 6. srpna 2015 (viz www.nssoud.cz): „Otrocké následování doslovného znění zákona, jehož se stěžovatel domáhá, však nemá v moderním právním státě opodstatnění…“ Samotný zákon nestačí, je potřeba znát jeho výklady Ideální zákonodárce, který by upravil jasně, srozumitelně a bezrozporně veškeré právem regulované vztahy, je však fikcí. Proto jsou zejména soudy (vedeny imperativem zákazu odepření spravedlnosti) nuceny hledat rozumná řešení tam, kde právní normy mlčí nebo jsou v ostrém konfliktu. K tomu, aby bylo možno postupovat podle daňových zákonů bez většího rizika střetu se správcem daně tedy nestačí nastudovat si pouze příslušný daňový zákon. Bez znalosti judikatury vážící se k jeho ustanovením a návazně i k ustanovením daňového zákona procesního se dnešní podnikání neobejde. Znalost daňového procesu je i pro praxi nezbytná Tato publikace je určena těm, kteří se zabývají daňovým procesem. Daňový proces má při správě daní své zvláštní místo a ohledně sporných ustanovení daňových procesních zákonů se vedly a vedou ty největší spory. Pamětníci si jistě vzpomenou např. na spory ohledně prekluzívní lhůty pro vyměření a doměření daně. I když měl správce daně hmotněprávně stokrát pravdu, musel daňovou kontrolu či odvolací řízení zastavit po zveřejnění nálezu Ústavního soudu ohledně tzv. teorie 3+0, pokud předtím postupoval podle teorie 3+1. To je jeden z mnoha příkladů.