Neuvěřitelné, rozhodli se (jako mladý ještě nesezdaný pár), pečlivě se připravili (nebyli to žádní cyklofilové do té doby), vyrazili a jeli a žili a vrátili se zpět (a žili dál "normální" život). To není cestopis, to je pořádný kus života (např. 13 měsíců práce v uprchlickém táboře kambodžských utečenců) naplněný zážitky v cizím prostředí, setkáními s různými lidmi, běžnými i specifickými starostmi a jízdou. Jen malá Manon z toho nic moc neměla. Četla jsem nové vydání, kde je doplněk fotografický i faktografický o životě celé rodiny i návštěvě manželů u nás (poprvé před pár lety - tj. více než 30 let po zahájení své velkolepé cesty!). Pěkné autentické fotky s výstižnými popisky. Informace o místech a situacích jsou samozřejmě poplatné době, takže pro dnešního cestovatele do mnoha zmíněných míst nepřinášejí platnou hodnotu. Mnoho věcí se změnilo. Jakkoli se 80. léta nezdají tak dávno, dá se už špatně vyznat v rozbrojích, bojůvkách až válkách, které se odehrávaly v navštívených zemích - autoři se sami k tomu nijak nevyjadřují, tehdy to bylo asi všem jasné, zpětně to nikdo nehodnotí, k tomu se kniha samozřejmě neuchyluje.