Jiří Žáček k Českém satirikonu: Miluji poezii, ale spíš bych se v životě obešel bez ní než bez humoru. Nemyslím laciné vtipkování za každou cenu, jakým nás oblažuje televize, myslím humor jako způsob vnímání světa a způsob lidské komunikace. Humor je nejlepší světový názor, jenž straní pravdě, proto si dokonce troufám uvažovat o zásadním podílu humoru na polidštění opice. Český satirikon dělá průvan ve světě opatrných názorů a vysmívá se samolibým tvorům, kteří rádi poučují a myslí si, že mají patent na pravdu. Arbitři vkusu jsou za všech dob smrtelně vážní, mají rádi úpění a pláč, zato smích jim připadá podezřelý. Z toho důvodu se humor s poezií obtížně kříží, ale v případě Jiřího Žáčka je to spojení šťastné a plodné, posvěcené desítkami ilustrací Adolfa Borna. Jiří Žáček nemá valnou důvěru v příliš obšírné myšlenky a před kazateli věčných pravd dává přednost provokatérům a snílkům. Píše satiru, která nepoučuje, nýbrž inspiruje k vlastním názorům.