Myslím, že většina normálních lidí se umění vyhýbá v domnění, že umění vzniklo jen pro těch pár studentú uměleckých škol a několik mimoňú, jejichž podivnost děsí asi tak jako podivnost zapomenutých, hlubinných, hlavonohých monster jenž občas vyvrhne moře. A skutečně tomu asi tak je, nicméně tato kniha je docela přístupná i obyčejným smrtelníkúm. Ze čtyř esejí, mi tři přišli jako docela dobré, no a ta jedna (ta o olejomalbě) šla nějak mimo mě. Ale i tak slušný výsledek. (Úryvek z eseje o reklamě) "Záměrem je, aby divačka-zákaznice záviděla tomu kým se stane, jakmile si daný výrobek pořídí. Nakupující si má představovat, jak se díky výrobku stane objektem závisti druhých. Závisti, která následně ospravedlní její sebelásku. Jinými slovy řečeno, reklamní obraz ženu připravuje o lásku k jejímu skutečnému já, aby ji vzápětí nabídl zpět navýšenou o cenu výrobku."

Patrik Berger, legendarni hrac FC Liverpool a Sralta Praha, se nam tu pod pseudonymem John vyjadruje k obrazum a ja se divim, ze takhle chytrej chlap byl fotbalista! Kdosi mi rikal, ze to jsou dva ruzni lidi, ale ruku na srdce, kolik znate Bergeru? Ja teda jen jednoho. Prvni tri eseje jsou dobry kladivo na palici, kdy si reknete, "ty vole, jak to, ze jsem o tom nikdy takto nepremyslel," na coz jsem si samozrejme dokazal v cuku letu odpovedet. No protoze jsi dement, Palivo. Duhh. Esej o oil painting me zarmoutil - pred par stoletimi lidi malovali olejem takovy krasny obrazy a my ted na oleji maximalne tak smazime hranolky a rizky! To jsme to klesli! Posledni esej o reklame me moc nezajimal, protoze jak reklama funguje vim naprosto presne. Vidim Jegra na plakate: objednavam sest Jegru. 8/10, doporucuji vsem lidem dobre vule, pusinky a navidenou u dalsi recenze lidicky. Balicky s donaty nebo donuty mi posilejte na adresu Literarni krumpac Palivo, Evropa 2, 90210.