Podobně jako Kaldera je i Prefekt samostatný román, zasazený do vesmírného univerza, v němž lidskou společnost dobývající vesmír ohrožuje strojní inteligence označovaná jako Zmarové. Chronologicky patří za Odhalený vesmír a žánrově někam do oblastí sci-fi detektivky. Kromě výsostně kriminálních záhad, si na nás Reynolds připravil několik vskutku neotřelých nápadů, které mu čtenář zhltne i s návnadou. Vezměte si jen Jane Aumonierovou a jejího parazita, nebo Thálii Engovou a její zorbing připomínající kutálení koulí. A jestliže budeme považovat Toma Dreyfuse za správného chlapíka na správném místě, pak Sheridan Gaffney musí být jednoznačně parchant všech parchantů, přestože to zpočátku myslel docela dobře. Galérka jako vymalovaná. A jak už je u Reynoldse dobrým zvykem, na každé stránce se toho děje velká spousta. Člověk skoro ani nemá čas odskočit si na záchod nebo udělat probírku spíže či ledničky, aby mu snad náhodou něco neuteklo. Reynolds tam prostě láduje pobídku za pobídkou. Nespěchá, ale současně ani nepřešlapuje na místě s očima zabodnutýma do země. Odvážně staví příběh o mnoha patrech v oslnivě přímé a čisté linii. Dveře výtahu se zavírají, staví se až nahoře na vyhlídkové plošině. Geniální!!!

Knihu jsem četl ještě v originále a mám z ní podobný dojem jako z většiny děl autora - její příběh je poutavý, fascinující a zajímavý, ale závěr je pak podivně uspěchaný a jakoby useknutý, což mi bohužel neumožní jít na 5 hvězd, i když by si to zbytek knihy patrně zasloužil. P. S.: jsem docela zvědavý na to, jak přeloží určité jména a názvy...