Mám-li říct pravdu, jsem spíš zklamán. Jestliže v knize o falšování dějin autor bez uzardění tvrdí takové "pravdy", jako že např. za pád Dvojčat může Talibán, pak svou knihu degraduje na stejné falšování dějin. Není to jediné tvrzení mezi řádky. Ani s tvrzením o "zakázané" egyptologii nelze zcela souhlasit, když autor uvádí, jak je zlomkovitá a stojí na chatrných dokladech; o něčem opravdu zakázaném se nezmiňuje, pouze zpochybňuje závěry. To přece není o zákazech. K francouzské revoluci neuvádí rovněž nic zakázaného, pouze prostě popisuje známou historii a osobnosti. Pouze jako podněcovatele revoluce podrobněji píše o svobodných zednářích, což opravdu není dodnes příliš obvyklé. Obdobně však zcela pomíjí židovskou účast v ruské revoluci. Proč asi? V podstatě až poslední kapitola, týkající se evoluce, bez výhrad uspokojila mou zvědavost. Možná je to málo, ale za ni určitě přidávám hvězdičku.