Konečně dočteno. Musím říci, že jsem se místy sice bavil, ale čím víc jsem se blížil konci knihy, o to víc jsem se těšil, kdy už bude konec. Hrdina myslí pouze na jedno. Sex je zřejmě jedniná věc, co ho baví. Pokud by takto žily všechny buzny v Praze, musí to být hodně jednotvárný život, kdy se vám vše smrskne na to, kdo má jaké nářadí v kalhotech...

Knižní verze Pražské buzny není tak vtipná jako blog. Ten byl díky své „nárazovosti“ opravdu jedinečný a skutečně autentický. I když i ten mi místy přišel samoúčelně vulgární, což občas můj dojem ze čtení ubíralo, a to i teď v případě knihy. Na základních kamenech blogu je vystavěna i papírová adaptace, která dá věci více do souvislostí, ale primárně v ní jde opět o sexuální eskapády. Není třeba v tom hledat zbytečné nedostatky, její hlavní ambicí je pobavit a nechat čtenáři vydechnout, nikoli poskytnout intelektuální náhled do pražské gay komunity. A plnit svůj účel se jí daří, i když jsem měl pocit, že někdy ta fabulace překračuje únosnou hranici. Markvart ale psát umí, jen je zkrátka škoda, že kniha měla spíš vulgární náboj nežli cynický.