Ani po smrti neexistuje rovnost a spravedlnost. "Ani umřít si člověk dneska nemůže dovolit." Den sedmý vlastně začíná na konci. Zajímavý pohled na posmrtný život, emotivní, znepokojivé a často velmi jímavé příběhy propletené s životem hlavního hrdiny na jeho sedmidenní cestě, která je zároveň bystrým komentářem současné moderní Číny. V jádru pak především příběh láskyplného vztahu adoptivního otce a syna, který přetrvává dokonce i po smrti.

Skok v autorově díle od začátku (1.román Žít! z r.1993) k tomuto zatím poslednímu románu(2013) byl zajímavý – je znát změna, přitom zůstává svůj a v pohledu na současnou Čínu nepřehlédnutelný. Opět nechybí nadsázka, ve smrti jako v jednotlivých příbězích života. Kdo se obává číst o smrti, mrtvých, přichází v tomto případě o hodně. Zde tento svět není morbidní a vlastně ani smutný, naopak je plný vzájemnosti, lidskosti, přátelství, které však jak to u lásky bývá nejsou ochuzeny o city, včetně vášně na jedné straně a zlosti na druhé. Je to nejen obraz jednotlivců, ale hlavně celé společnosti – od korupce, přes sociální rozdíly až po násilí. Upřímně možná (bohužel?) v této čínské najdeme i kus té naší….