Jak už tu bylo hodněkrát řečeno, není to detektivka. Alespoň ne ta klasická. Ale za přečtení kniha určitě stojí. Člověk se hodně zamyslí nad přístupem lidí ke stáří a začne se na důchodce kolem sebe dívat jinýma očima.

Co všechno se může přihodit, když se stát rozhodne ušetřit výdaje na péči o seniory? Moje oblíbené hrdinky už zase o pár let zestárly, ale místo, aby si užívaly v rekonstruovaném Podzimním háji pohodu a klid, bojují s počítačovým systémem, který všechno řídí, a snaží se odolávat nátlaku jakési sekty, jejímž hlavním cílem je vytáhnout ze stařečků jejich úspory. Ale to by nebyla Irma a Siiri, aby si s tím neuměly poradit. Tento příběh je ještě o poznání dojemnější než předchozí díly, i když ani tady nechybí humorné situace. „Děvčata“ stále jezdí tramvají, Siiri se stále zajímá o architekturu Helsinek a Anna-Liisa se stále zabývá gramatikou a literaturou. Tentokrát se příběhem prolíná Čarovná hora od Thomase Manna. „I beze slov je asi jasné, že téměř stoleté výdajové položky státu jako my, nemohou čekat nic dobrého kromě smrti a že jsme v téhle zmatené a ke katastrofě spějící společnosti jediná skupina lidí, která si ještě pamatuje, že život končí smrtí.“ (Anna-Liisa).