Náhodou se mi dostal do ruky tenhle poněkud zvláštní postapokalyptický příběh z pera prof. Šafáře, jehož profese (pan prof. je sociolog) se v příběhu rozhodně nezapře. V tomto případě bohužel k jeho velké škodě, z textu je víc než patrné, že je autor vědec, a tak celý příběh vyznívá spíš jako vědecká studie - zamyšlení nad průběhem událostí po blíže neurčené katastrofě. Jisté náznaky toho, že by se...
Náhodou se mi dostal do ruky tenhle poněkud zvláštní postapokalyptický příběh z pera prof. Šafáře, jehož profese (pan prof. je sociolog) se v příběhu rozhodně...
Náhodou se mi dostal do ruky tenhle poněkud zvláštní postapokalyptický příběh z pera prof. Šafáře, jehož profese (pan prof. je sociolog) se v příběhu rozhodně nezapře. V tomto případě bohužel k jeho velké škodě, z textu je víc než patrné, že je autor vědec, a tak celý příběh vyznívá spíš jako vědecká studie - zamyšlení nad průběhem událostí po blíže neurčené katastrofě. Jisté náznaky toho, že by se mělo jednat o beletrii pan profesor učinil, ale opravdu nevyzněly tak, jak by si asi autor asi představoval, ale přesně naopak, působily na text až rušivě ... jako neumělé pokusy o děj, dost šroubované a až nevhodně použité. I přes to všechno bych asi nedala tak nízké hodnocení, protože mě zajímalo, jak si sociolog představuje "rozpad" společnosti a nově se utvářející struktury "poté" ... a ve spoustě věcí bych mu dala za pravdu, ... jako studie, či článek v odborném periodiku (samozřejmě s vynecháním neumělé dějové linky) by to bylo možná docela zajímavé čtení, nebo alespoň text k zamyšlení, samozřejmě, že ne úplně ve všem bych s autorem souhlasila, ale jeho nástin událostí je dost pravděpodobný, i když někdy i tak dost překombinovaný (rozhodně bych našla dost námětů k diskuzi :-) ...
... co mě ale přimělo dát nakonec tak nízké hodnocení je něco jiného, je to kniha jako celek, ... úroveň textu podle mého názoru úplně potopila ... řekla bych, že ji téměř poslala ke dnu :-) ... vydavatel odvedl naprosto fušerskou práci, ... tenhle text snad (kromě autora) nemohl před vydáním nikdo číst, přeci není možné, aby si korektor nevšiml? ... autor má v oblibě nadužívání určitých slov, jako například "již" (není to jediné, ale nejvíc to tluče do očí), setkáte se s ním snad na každé stránce (od úplně té první), a to v opravdu hojném počtu, na jedné stránce třebas i 5x někde jsem dokonce napočítala na jedné straně asi 7x ... musím přiznat, že po první kapitole jsem na tohle slovíčko už byla téměř alergická :-) ... zvlášť, v užití v jakém bylo použito, ... zcela výhradně jej užívá hlavní postava, profesor velící tvořícímu se uskupení přeživších, který od prvního okamžiku "poté" má jedinou myšlenku, okamžitě začít formovat nové uskupení a aby mu to šlo od ruky, pije jednoho panáka za druhým, přičemž na něj nemají žádný vliv, uvažuje čistě racionálně, logicky a samozřejmě bezchybně :-) ... nějaký případný šok, samozřejmě absolutně vytěsnil ... nejspíš ho přeci jen omlouvá podnapilý stav, jinak si nedokážu představit, že by člověk pár minut po katastrofě užíval věty jako: "již jsme to zvládli", "již víme, jak na to", "již jsme započali ...", "již jsme učinili" ... a pod., kterými je text doslova prošpikován :-) ... nemohla jsem si pomoct, je toho víc, ale tohle jsem prostě musela zmínit, protože už po pár přečtených stránkách mě to doslova iritovalo :-).
PS: a ještě jedna poznámka v závěru, nikdy jsem se nesetkala s tím, že by někdo pil panáka "visky" ... ale "whisky" :-) ... nevím, kde na to slovíčko autor přišel, ovšem v textu je ho, vzhledem k nadprůměrné konzumaci hlavního hrdiny, taky požehnaně :-).
Číst více
Číst více