Současnost a minulost. Dvě dějové linie. Ta z minulosti ještě rozdělená na tři. Takže tady vlastně sledujeme dějové linie čtyři. To bylo docela zajímavé. Zpočátku mi vadilo, že jsem chvílemi nevěděla kterou tu linii čtu. Přeskakování bylo někdy takové nějak nečekané a neoddělené. Musela jsem být pořád ve střehu. Pak se to zlepšilo. Nevím jak v originále, ale tady bylo docela dost vulgarismů. Většinou na místech kde se to zrovna nějak nehodilo. Nebo možná tam mělo spíš být použito vhodnější slovo, třeba i vulgární, ale prostě vhodnější. Třeba to bude překladem. Když to tedy shrnu. Nelíbil se mi chaos v příběhu, vulgární slova, která se tam nehodila a nic moc překlad. Líbil se mě nevšední námět a více dějových linií. A nejvíc oceňuji překvapivý konec. Pro někoho může být uzavřený, pro někoho naopak neuzavřený. Jsem ráda, že si mohu příběh uzavřít sama. A zítra to může být úplně jiný konec než dnes. Je to zvláštní, číst bych knihu už nechtěla, ale myslet na ni budu rozhodně hodně dlouho.

Není to vůbec špatné - váhala jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Nicméně k těm čtyřem mi přece jen něco chybí. Celou knihu jsem měla pocit, jakoby ty postavy byly až příliš ploché, nedokázaly mne tak úplně přesvědčit, že zrovna jejich příběh chci číst. Oceňuji originální styl psaní - ty dvě dějové linky jsou vskutku nápadité. Ale jazyk a forma psaní této autorky mi přliš nesedly. Občas jsme měla pocit, že je užívání vulgarit až zbytečně prvoplánové, vyprávění mi sem tam drhlo jak smirkový papír. Ale jak píšu na začátku - není to špatné, jen zrovna teď mám asi laťku hozenou příliš vysoko.