Tuhle úžasnou knížečku o Aničce jsme získali z knihovny jako vyřazenou. Dcera si ji hned oblíbila, četli jsme ji stále dokola, všude ji s sebou tahala, některé pasáže uměla zpaměti, bylo radost ji pozorovat, když si knížku sama prohlížela... přečetli jsme ji možná 100x:-) a dnes jsme ji po delší době četli znovu, protože jsem si jí všimla na ilustraci v knížce Anna a Anička (M. Špinková).

Tuhle knížku (a vím, že to zní dost bláznivě) jsem si koupila na vysoké pro svoje budoucí děti. Úplně mě okouzlila. Uplynuly roky a byly tu děti a společné čtení a já dodneška cítím tu hřejivou blízkost, když se mi uvelebily na klíně a spolu s Aničkou jsme hledali míček, přehazovali věci a nakonec našli i vánoční dárek. Hravé a něžné.