Dobrodružství Breq Ghaiad, povýšené do hodnosti velitelky flotily a kapitánky, pokračují. Ann Leckieová si podržela svůj originální styl a rozvíjí zápletku rozpolceného Vládce a říše, kde nikdo neví, komu se dá věřit, kdo je přítel a kdo nepřítel. Ve službách Meče má podobnou strukturu vyprávění jako jeho předchůdce, ale jde ještě více do hloubky a pod povrch běžného myšlení a z něho vyplývajících činů. Díky tomu se může příběh jevit o chloupek statičtější a rozsah slovních přestřelek a konfrontací ještě rozsáhlejší, než jak tomu bylo v prvním díle. Přibyla spousta politiky, ekonomiky a vztahové strategie, kteréžto propriety dramatičnost děje spíše tlumí, než podporují. Nebylo by to ale zas až takový problém, kdyby nás autorka nenechávala klopýtat vždy o krok za sebou. Neustále jsem měl pocit, že přestože rozumím jazyku, nevím, o čem se mluví, chápu, co se děje, ale unikají mi souvislosti a podstata toho, co se právě odehrává přímo před mýma očima. S blížícím se koncem se toto disharmonie zmenšovala, až všechno zdárně zapadlo na své místo, nicméně plně odbourat pocit rozladěnosti a nejistoty už se nepodařilo. Proto jsem také v hodnocení o stupínek skeptičtější a uvidím, s čím přijde závěrečná kniha Rádčské trilogie

Po velkém finále bývalá loď Spravedlnost Toren, nyní Breq je poslána dělat pořádky do vzdálené soustavy jako nová kapitánka flotily...Je jasné, že její počínání se nelíbí místním šéfům (šéfkám) a musí bojovat, nenápadně se stoupenci "té druhé" vládkyně...Do toho spousta rituálů, nošení rukavic a pití čaje...Pomaličku působí na okolní UI a na konci náš čeká akční finále...Síla a kouzlo prvního dílu je pryč a jak uvádí kolegové zde, spíše se jedná o dlouhý úvod k poslednímu dílu...