Jsme takovým člověkem, jaký příběh si o sobě neseme v hlavě. Celá Reputace je vyprávěna z perspektivy protagonisty. Jde výlučně o jeho verzi událostí, o jeho vlastní obraz sebe sama. V jeho vyprávění se ovšem od začátku objevují trhliny, zvětšující se poté, co do karikaturistova života vstoupí dívka z jeho minulosti a s ní pochyby. Jeho o sobě samém i naše o něm. Zvykl si, že spoluurčuje, jak budou druzí posuzováni, založil na tom svou reputaci. Byl přesvědčen, že o vlastní důležitost nemůže přijít. Ve skutečnosti za ni vděčí druhým. Ti jeho interpretaci skutečnosti věří víc ne pro to, že by měl blíž pravdě, ale kvůli mužově věhlasu. Vásquez ve svém stylisticky brilantním románu nastoluje nadčasové otázky týkající se paměti, schopnosti nejen hodnotit minulost, ale také předvídat budoucnost (což je možná to hlavní, co se Mallarino naučí), individuální zodpovědnosti nebo mediálního zkreslování reality. Nemoralizuje a nedoříkává, zajímá ho víc nálada a atmosféra než děj, ale díky fascinující proměně hlavního hrdiny, který se před námi (mimoděk) pomalu obnažuje, jde o nesmírně vtahující čtenářský zážitek.

Pecka! Žádná olivová, jak by destinace napovídala, ale pořádná ze zralého avokádo.