Tak jako jsem nejstaršímu pořídila Šedíka a Bubi, mladší děti dostaly knížku Koho sežere vlk, kterou moje spolužačky taktéž chválily. Obsahem je 7 známých pohádek (Karkulka, Budulínek, Otesánek. Zvířátka a loupežníci, Kůzlátka, Perníková chaloupka, Řepa), ale některá slova v textu jsou nahrazena obrázky. Jenže pozor, obrázky jsou vždy dva - jeden dle klasické verze pohádky, další jiný, kolikrát až absurdní. Třeba Budulínka hlídají buď babička s dědečkem nebo indiáni, na neposlušná kůzlátka přijde vlk nebo kuchař apod. Četla jsem se všemi dětmi a nejvíc se odvázala pětiletá dcerka, která se vždy zeptala, jaké slovo by v textu správně mělo být, a pak si vybrala tu druhou variantu, takže kolikrát vznikl hodně zajímavý příběh (třeba když robot Otesánek snědl stádo vysavačů) a smála jsem se i já. Kluci byli konzervativnější, ale dcerka se fakt odvázala a moc se mi líbilo, s jakým gustem vybírala ty nejdivnější varianty a kombinace. Určitě chci zkusit další knížky autorského dua. Kamarádce - výtvarnici jsem koupila Dům za mlhou a jsem moc zvědavá na její recenzi.

Pecka, pecka, pecka! Pro dvouletého syna to ještě moc nebylo, přece jen toho rozhodování je tam moc, ale já jsem se královsky bavila. Přišli Jeníček a Mařenka k perníkové chaloupce, nebo do pizzerie? A chtěla je ježibaba/servírka strčit do pece, nebo do topinkovače? Vtipné kresby a až absurdní dvojice možností, jak by pohádky mohly vypadat, no řehtala jsem se nahlas, fakt! Až syn povyroste, určitě po ní znovu sáhneme.