Opět děkuju zdejším komentářům, protože právě na jejich základě jsme si tenhle poklad koupili i do naší knihovny. Všichni malí i velcí čtenáři jsou z ní nadšení, takže jsem se konečně rozhoupala i já a rozhodně nelituju. Vzpomněla jsem si při ní na knížku o kocouru Fiškusovi - opět severský autor, milý příběh a skvělé ilustrace. Dokázala jsem strávit opravdu dlouhé chvíle prohlížením Sluníčkova, mechanického draka, nezvyklého plavidla, ale třeba také stolováním na velkolepém večírku, to jsem si fakt parádně užila. Jenže to bych nebyla já, hnidopiška, abych něco nenašla. V Hejného matematice totiž s dětmi právě probíráme prostorové stavby, tedy také předvídání, jak se stavba změní, když ji celou převrátím dozadu, když udělá vpravo v bok atp. Takže jsem podrobně studovala třeba domeček Macíka a Sebastiána a usoudila jsem, že právě tuhle stavbu malíř neuhlídal (a to nemluvím o průřezu domečkem). Ale naprosto chápu, že v Dánsku jeho dětství asi neměli Hejného matematiku . . . To však vůbec nic nemění na mém obdivu a nadšení. Tolik skvělých nápadů a podrobností, tolik úsměvných situací, a samozřejmě tak nádherné a dokonalé provedení ilustrací (zmíněná chybička je činí ještě zajímavějšími). Takže teď jen potřebuju zjistit, jak se s tímto typem a rozmístěním písma popasují naši dyslektici. A těším se na další knížku tohoto autora.

Nejlepší knížka, četli jsme už tolikrát, že jí znám skoro nazpaměť.