Tři novely vybrané z rozsáhlého a různorodého díla Karla Sabiny (1813 až 1877) přibližují dnešnímu čtenáři autorův tvůrčí vývoj a rovněž poukazují na jeho nezanedbatelný vliv na formování české literatury v její tematické i žánrové rozmanitosti. Svazek otevírá předbřeznová novela Ervín (1836, upraveno 1845), modelová próza českého romantismu. Vesničané (1847) pak představují první z pokusů o realistické zobrazení jinak převážně idealizovaného českého venkova. V závěrečném, umělecky patrně nejzdařilejším díle Oživené hroby (1870) Sabina střízlivě, kriticky i sebekriticky konfrontoval názory a ideály účastníků evropského revolučního dění čtyřicátých let a bryskní pointou zhodnotil výsledky úsilí a činů své generace. Připojena je i časopisecká verze této novely, nazvaná Hroby živoucích (1863), a komentovaný soupis evidovaných vydání.