Za svůj život jsem přečetla stovky knih, ale žádná ve mně nezanechala tak silný a rozporuplný dojem tato právě tato! SPOILER! Dočetla jsem jí před pár hodinami a stále ve mě střídají pocity zuřivosti, soucitu, obdivu a pohrdání. Soucit a zároveň obdiv k dětem, čím si musely projít a co sami dokázaly a vztek a pohrdání k jejich rodičům, užvaněným líným netáhlům, otci věčně ožralému povaleči nestydícímu se okrást děti o peníze, které si samy vydělaly a matce... líné, lhostejné, samolibé pozérce, namyšlené rádobyumělkyni, která trousí moudra a potají se cpe jídlem, zatímco její děti hladoví a je dokonce schopná bagatelizovat sexuální obtěžování své dcery. Nesympatická ženská, která lituje jen sama sebe, ale pro zlepšení svých životních podmínek není ochotná hnout prstem a spolu s manželem nechají syna spát pod igelitovou plachtou, protože jim do chatrče prší a než by postavili blbou kadibudku, tak...no nic... zase se klepu vzteky! Když mě pak prvotní vztek přešel, říkala jsem si, jak by asi matka jednala a chovala se, kdyby neměla vedle sebe toho línýho alkoholika, který jí akorát bral prachy. Těžko říci. Na druhou stranu je jasné, že právě tyto děsivé životní podmínky děti pro život dokonale připravily a to, že děti dokázaly z té beznaděje a zmaru utéci a vystudovat je úžasné. Kniha je nesmírně čtivá, poutavá, autorka nic nehodnotí, neodsuzuje, nezavrhuje, naopak své rodiče miluje a chce jim pomoci, ale naráží na neochotu, lhostejnost, nezájem, žvanění...až na konci knihy dochází k smíření a uklidnění. Velmi silná kniha!!!

Ono když se příběh týká dětí, nikdy se to nečte lehce. Navíc, když ty děti strádají, téměř nemají co jíst a kde spát … Tahle kniha je něčím jiná. I když jsem měla nespočetněkrát nutkání jak matkou, tak otcem silně zatřást a zařvat „prober se, tohle jim přece nemůžeš dělat!“, přijdou i pasáže, které vám pohladí na duši … ta láska, byť v různých a zvláštních podobách, tam zkrátka je.... Silný, trýznivý, ale překrásně napsaný příběh. Dlouho budu mít tuto knihu v sobě, řadím mezi své nej.