Knížka stojí za přečtění, i když se musím přiznat, že jiné krátké práce H. Hesse (jako např. "O létání" nebo "Napříč Itálií" ) mne zaujaly více. Některé texty v souboru jsou dost náročné, i hůře pochopitelné (např. Švábská parodie", kde se dá předpokládat, že český čtenář nebude znát místní reálie, které jsou klíčem k pochopení tohoto textu). Nejvíce mne oslovila autobiografická povídka "Dětství kouzelníka" a zajímavou úvahu jsem objevila v úvodní črtě "Stopa ze snu", která dala celé knížce v češtině název. Dovolte mi zde ocitovat:" Všichni lidé se snaží, ať je to jakkoli moudré nebo hloupé, nějakým způsobem překročit sama sebe a hranici možného,podníceni tajnými představami, oslněni vzory, lákáni ideály..... Není nikoho, kdo by spolu netančil tento tanec."

Urobila dojem. Z niektorých poviedok bolo cítiť nostalgiu, mnohé boli nadčasové _ riadne kritické voči vtedajšej spoločnosti, no do bodky platiace aj na tú dnešnú. Autobiografické poviedky potešili, "Dětství kouzelníka" až zahrialo pri srdci. Na druhej strane, poviedka "Je to tragické" ma miestami vyslovene iritovala, podobne "zasneného" človeka ako bol Johannes žiaľ osobne poznám a nedalo mi neporovnávať. Príjemné potešenie po nie tak dobrom Klingsorovi.