Prasácká literatura, žižkovská verze. Bohémem je zde zástupce dělnické třídy, kterému jeho profese před rokem 1989, a tak nějak i po něm zajistila dostatek financí a možností se od rána zpíjet do němoty. K tomu pár historek z dospívání na téma objevování sexuality. Mnoho leckdy i zábavných stránek o tom, jak by člověk normálně nechtěl dopadnout. Na některé hospody si z devadesátek pamatuju a možná jsme se tam s Kozou i potkali. Naštěstí se naše cesty rozešly. A já si s ulehčením můžu o těch z mého pohledu ztracených případech s čistou hlavou přečíst.