Není to můj styl života jaký žije hlavní postava, nezávazný sex, drogy, alkohol... . Žádné velké posunutí v knize nebylo jen uvažování o životě, vzpomínky a mě se tento druh psaní nelíbí.

Máte recht. Úvod se mi líbil, ale poté to šlo do háje. Je to psaní zoufalý, prázdný, nenapravitelný, otravný, je stejný jako Andrea prostě. Jde k psychoušce, v křesle ji se*r že tam šla, pak brečí, řekne že už nepřijde a příště přijde zas. Rozbije bráchovi kapelu tím, že se vychrápe s kámošem-členem. Brácha po letech založí novou, ona se opět vychrápe s jejím členem. Nechce se jít podívat na děcko kámošky, ale nakonec jde a ňuňá tam nad ním a jeho vlásky. Dívá se na kámošku a v duchu úpí že jí bude moc scházet...o dva řádky dál je opět otrávená a odporná a říká si že jí nebude vůbec chybět. Roztáhne nohy kdekomu, vyhulí kde co s kdekým. Zmiňuje život svůj i okolí negativně, že by člověk až řekl, že je to vše o ho*ně. A ono vážně je. Kniha i "život" tý baby. Háže to tak trochu názor, že přesně takový jsme my, dobro.bezdět. nevdaný / nezadaný. Zapšklý, zoufalý starý krávy. No panejo. Špatná kniha.