Silné příběhy (psané formou divadelního scénáře) ze života kanadských indiánů, které nijak nápadně negradují a oproti evropským dramatům nemají výraznou zápletku a časté zvraty. Přesto výstižně vyjadřují atmosféru, pocity, problémy a odcizenost indiánů v rezervaci i ve městech. Osobně mě nejvíce zaujala hra Cesta bez mokasínů.

Příběhy mimořádně, niterně smutné už ze samotné podstaty existence všech postav. To ovšem nevylučuje specifický hořký humor. Kdo chcete pocítit, jak žijí, myslí a cítí dnešní potomci původních kanadských indiánů žijících mimo "civilizovaný" prostor, přečtěte si tato dramata. Možná Vám po nich zůstane na jazyku trpká pachuť, ale také hluboký zážitek a spousta podnětů k přemýšlení. Velmi doporučuji.