" Stačí dělat věci nejlíp, jak dokážete, a doufat, že Hospodin zařídí všechno ostatní." Stále doufám (nejsem ta odevzdaná ovečka, v jednom kuse vedu diskuzi :-) ) a věřím. Na druhou stranu neustále hledám, ač v produktivním věku (dle tabulek) :-), stále přemýšlím jaké je tady mé poslání, čemu se mám věnovat, co tady mám všechno vykonat,abych jednou mohla s klidnou tváří předstoupit před Hospodina. Při četbě této knihy jsem si uvědomila, jak obrovský dar mi má babička předala. Jsem šťastná, že vím kam patřím :-), a jsem moc vděčná za každého člověka, knížku, který/á mi rozumí a vede mě. Pane biskupe škoda, že jste tak daleko. Přeju hodně Božího požehnání a děkuji za super rozhovor :-)

Tomáš Holub je mi lidsky ne zcela sympatický typ muže. Bez urážky - je to víc pocitové než rozumové, ale je to tak. Martin Veselovský pro mě symbolizuje přesný opak a byl to on, kvůli kterému jsem po knize sáhla. Rozhovor odkrývá skutečně zdravě zakotvený svět víry, která pramení ze vzdělání, modlitby a neustálého dialogu uvnitř Církve i se světem 'nevěřícím', který dobře reprezentuje tazatel. V zásadě s myšlenkovým světem Tomáše Holuba a jeho prezentací víry a církevního prostředí víc než souzním. Třeba 'mužskou spiritualitu', kterou zmiňuje mirektrubak bych velice ocenila. Asi mám taky kousek 'kluka' v sobě ;o) Zároveň jsem pochopila, co nejmladšího biskupa formovalo a proč na mě působí lidsky lehce kontroverzně. Výborný rozhovor. Cena Ferdinanda Peroutky je ve správných rukou!