Tomáš Klvaňa se pravděpodobně chtěl svést na vlně literatury s tématem "varování před totalitou", se kterou se v poslední době roztrhl pytel. Žel, moc se mu to nepovedlo. Pokud jeho předchozí kniha "Fenomén Trump" měla alespoň jednotící myšlenku, a poskytovala jakýsi obraz Ameriky v postmoderní době, tak tady ta jednotící myšlenka chybí. Jakkoliv autor tvrdí, že má jít o stejný styl, ale zaměřený na střední Evropu, tak jde spíš o vršení příhod, postřehů a reportáží, u kterých si souvislosti člověk spíše domýšlí. Autor neustále šermuje slovy o nové normalizaci a postfaktické době, občas dojde i na podnětný postřeh. Jenže z knihy je stále patrná umanutost a názorová plochost autora. Klvaňa prostě postrádá Taberyho přemýšlivost, Šídlův nadhled, nebo Snyderovy znalosti historie (abych jmenoval další autory, co publikovali v poslední době ve stejném žánru). Hřebíček do rakve si pak zatloukl Klvaňa sám na besedě o knize, kde bylo jeho hlavním tématem to, že ho nikam do médií nezvou, a proto musí knihu propagovat sám, a pak ve sto variantách opakující se arogantní tvrzení ve stylu "já mám pravdu, ale "oni" (tj. protistrana) se se mnou nechtějí bavit, protože mě nemají rádi". Žádný nadhled, pokora či hledání kompromisů a společných východisek. Obávám se tedy, že ty nízké prodeje knihy asi nebudou jen důsledkem nepřízně médií.

Tato kniha je napsaná stejným jazykem, jako píšou sociologové. Dost často tam najdete odstavec, ve kterém není jediné slovo česky. Nevím, zda chtěl autor vypadat chytře, nebo je prostě takový, ale dělá to knihu nečitelnou i pro člověka, který slyšel slovo diskurz tolikrát, že ho málem začal sám používat. A přitom je to škoda. S myšlenkami, které autor předkládá, mohu jen souhlasit. Nicméně by lépe udělal, kdyby každou kapitolu shrnul do čtyřstránkové glosy, psané nějakou lidskou řečí. A také, kdyby dovedl předložit nějaké řešení. Ale tato kniha holt není o dávání kůže na trh.