Doplnění prvních dvou povídkových knih o lháři Lokim, které podle anotace zaplňuje mezery v jeho dosavadním životopisu. Podle mě to však s tím zaplňováním mezer není až tak žhavé. Lokiho vývojová linie je doposud poměrně volná, a tak nic nebrání přidání dalších povídek. Dokonce ani nemusejí mít nějaké přesné datování, protože i bez něj pohodlně a nekonfliktně zapadnou mezi ostatní kusy. Snad jen tvrzení z přebalu českého vydání, že povídky chronologicky patří až za druhý díl série, není úplně správný, neboť sám autor řadí Obchodníka se sny a Dohazovače k první knize, a teprve titulní Machinomania patří ke knize druhé (speciální český bonus Jmenuji se Mike je pak možné zařadit v podstatě kamkoliv). Jestliže jsem si u předchozích knih série stěžoval, že jsme s Jakubem Ćwiekem nenašli společnou řeč a že mě do svého světa nedokázal naplno zatáhnout, platí to stejné i pro Machinomanii. Jakoby mé čtecí receptory s jednotlivými příběhy nespolupracovaly, bránily se Ćwiekovskému vedení děje a nechávaly se zmást postavami, jejichž jednání a stejně tak cíle jejich snažení mi až příliš často zůstávají záhadou. Snad s přechodem na románový formát se to konečně zlomí a Loki uchopí svou šanci za křídla.

Jednohubka o jednom prolhaném, houževnatém, kreativním, vychytralém seveřanovi, kterému před dávnými časy kapal hadí jed do tváře. Hlavní postava by se dala popsat mnohými slovy, ale to bych z komentáře udělala několika stránkovou studii. (Což by mohlo být zajímavé...) Tři povídky plus jedna speciálně pro české vydání díky kterým poznáváme více Lhářovu práci, jeho samého, ale i ostatní staré známé. Povídka Machinomania je prostě úžasná, líbila se mi nejvíce ze všech povídek. Konečně je Sigyn napsána správně. Jak je autorovým zvykem je i zde dost popkulturních odkazů, ale tím nejlepším je postava jednoho herce, který v našem reálném světě ztvárnil právě Lokiho. Jistě už víte o kom je řeč. Ten popis, hercovi budoucí kariéry je opravdu zajímavý. Humor tomu opět nescházel. Děkuji. Bylo to výborné. Loki ani autor nezklamal.