Možná se budu pro někoho opakovat, ale už dříve jsem psala, že knihy od polských autorů mě poslední dobou dost baví a jsou pro mě většinou sázkou na jistotu. Zde se jedná o skvělou detektivku, ve které je vše, co má být. Napětí, záhada, tajemství + dobře zachycené - popsané prostředí, ve kterém se psycholožka Weronika ocitá. Na to, že je to autorčina prvotina, musím zkonstatovat, že velice povedená. Těším se na její další knihy.

Kniha mě odrazovala objemem - 524 stran - ale zase zdejší hodnocení ji doporučovalo, tak jsem se do ní pustila. Příběh byl docela zajímavý, i když pro mě dost nevěrohodný (třeba koncovka vztahu Gražyny a Pawla) , ale i já sama vím, že i v životě se stávají věci doslova neuvěřitelné. A mezilidské vztahy mohou být neuvěřitelné na druhou (na třetí, na . . .). Takže detektivní pátrání beru, občasná nápověda trkla i mě. Situace s Ewkou R. mi na polské poměry přišla dost zjednodušená, zvlášť když se děj odehrává na malé vesnici. Co mi vadilo velmi, to bylo kvantum tiskových chyb - překlepy písmen, ale někdy i slov, nesmyslná spojení. Psát o Weronice N. jako o dívce, to mi taktéž nesedlo. Překladatelské nesmysly: "Máte to skvěle zařízené," pochlubil (???) se Podgorski. Nouzovým, zato však jednoduchým vyhřátím dvora (???) by bylo zatopení v krbech. V tom se bezesporu místní hajný vyznal nejlíp. (Moje otázka: hajný má doma několik krbů? Neměla být řeč spíše o dřevu nutném do krbu?) Chvíli se tou myšlenkou nemohl nabažit. (brala bych spojení "té myšlenky"). "Vážená paní Blanka Kojarská" - nad i pečlivě vykroužené kolečko místo tečky (možná v polštině!). Takže zas taková sláva to nebyla, ale číst se to dalo. Jen nakladatelství XYZ bych překřtila na Analfabet - ovšem adeptů na tento ostudný název by bylo v našich nakladatelstvích určitě mnohem více!