Lazarev se zde zabývá hlavně láskou a žárlivostí. Kniha je doplněna mnohá příběhy na toto téma.

Další zajímavý pohled p. Lazareva tentokrát na žárlivost. Děkuji. *Důležité je pochopit jednu věc: všichni jsme jen živí lidé a vždy se budeme na sebe zlobit a žárlit. Když však zvnějšku nebudeme těmto stavům bránit, pak často vyvoláme povzbuzení toho, kdo nás uráží či na nás žárlí. Především nesmíme vnějškové agresivní emoce vpouštět do svého nitra, tam, kde by měla sídlit jen láska. V krizových situacích, kdy si musíme vybrat, co je pro nás důležitější, zda láska, nebo žárlivost, která na sebe tak často bere podobu odsudku, přezírání a ukřivděnosti, je třeba jednoznačně volit lásku. Když například hrajeme tenis, pak se při prohře budeme zlobit, závidět a litovat. Vnitřně však musíme zůstávat šťastni, protože naše hlavní hodnotová soustava je mnohem výš než princip hry. Jedině v takovém případě nás hra bude dále rozvíjet, a ne mrzačit.